|
|
Původci svrabu u domácích zvířat (psi, kočky, drobní savci)
FILCOVÁ, Kristýna
Literární rešerše, která tvoří hlavní část teoretické bakalářské práce, byla zpracována na základě studia odborné literatury. Zahrnuje přehled původců svrabu, kteří se vyskytují u domácích zvířat (psů, koček a drobných savců), a uvádí základní informace o jejich morfologii, lokalizaci na hostiteli, klinických příznacích, které vyvolávají, a o způsobu diagnostiky, terapie a prevence. Jsou zde shrnuta i nejčastěji používaná veterinární antiparazitika v ČR a jejich účinné látky proti původcům svrabu. V rámci praktické části byly shromažďovány a zpracovány případy zvířat napadených svrabem v letech 2016 - 2020. Hodnocena byla četnost a druhy zvířat infikované jednotlivými původci svrabu, a nejčastěji používaná veterinární antiparazitická léčiva proti určitému druhu svrabu u konkrétního zvířete. Zvířetem s nejčastějším onemocněním svrabem se stala kočka, která byla infikována převážně roztočem Otodectes cynotis, způsobujícím ušní svrab. Nejčastěji aplikovaným veterinárním léčivem u koček infikovaných O. cynotis pak byl veterinární přípravek Stronghold.
|
|
|
Vliv symbiotických bakterií na odolnost skladištního roztoče Tyrophagus putrescentiae vůči biocidním látkám
Bostlová, Marie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Modelovým organismem této práce je je zástupce skladištních roztočů Tyrophagus putrescentiae. Předpokládali jsme, že změny fyziologických vlastností vlivem mikroorganismů (především změny spojené s imunitním systémem) mohou mít za následek i změnu tolerance dané populace roztočů na přítomnost aktivních látek. Nejefektivnější způsob kontroly stavu roztočů je aplikace akaricidů. V této práci byla porovnávána reakce dvou populací roztočů T. putrescentiae, (tj. symbiotická populace 5P, která hostila bakterie rodu Wolbachia a asymbiotické populace 5Pi) na přítomnost pesticidu. Za použití testů na filtračním papíře, růstových testů a následné analýzy mikrobiomu bylo vypozorováno, že všechny druhy testovaných pesticidů vykazují negativní vliv na přežívání roztočů i rychlost růstu. Vysoké koncentrace pesticidů v dietě redukovaly zastoupení bakterií rodů Wolbachia, Bartonella a Bacillus u symbiotické populace T. putrescentiae 5P. U asymbiotické populace byl tento jev méně patrný. Střední koncentrace deltametrinu a primifos methylu zvýšily diverzitu v symbiotické populaci 5P, ale ne v asymbiotické populaci 5Pi. Výsledky ukázaly, že asymbiotická populace nemá významně odlišnou toleranci vůči pesticidům na rozdíl od asymbiotické populace. Ukázaly však, že přítomnost pesticidů ve stravě ovlivňuje následnou...
|
|
|
Can symbiotic bacteria of storage mite Acarus siro alter its response to biocides?
Navrátilová, Blanka ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Skladištní roztoč Acarus siro (sladokaz moučný) je jeden z nejrozšířenějších skladištních roztočů na světě. Napadá širokou škálu produktů (obiloviny, sušené ovoce, masové výrobky, zvířecí krmiva atd.) a způsobuje alergické reakce u lidí. Z těchto důvodů je nezbytné najít efektivní strategii, která ho dokáže potlačit a ideálně roztoče zcela z nežádoucího prostředí odstranit. V historii u něj byla pozorována rezistence vůči několika pesticidním látkám. V této práci byly čtyři populace Acarus siro vystaveny pesticidům v různých koncentracích - nejprve ve formě roztoků a následně jako aditivum v dietě. Populace vykazovaly odlišnou citlivost na čtyři zvolené pesticidy (pirimifos-metyl, chlorpyrifos-metyl, deltamethrin a deltamethrin v kombinaci s piperonylbutoxidem). Největší rozdíly byly zaznamenány v reakci na roztoky pirimifos-methylu. Ten byl následně přidán v pěti koncentracích do standardní diety, na které roztoči rostli po dobu 3 týdnů. Analýza mikrobiomů z kontrolní diety a z diety ovlivněné pesticidem ukázala, že koncentrace 0,0125 µg×g-1 způsobuje u laboratorního kmene 6L a kmene 6Tu hormoligózu. Stejná koncentrace pak způsobila změnu ve složení mikrobiomu kmene 6Z. Vystavení koncentraci 1,25 µg×g-1 pak způsobilo změnu složení u kmene 6Z a 6Tk. U kmene 6Tk došlo ke snížení zastoupení...
|
|
|
Mikroorganismy asociované s prachovými roztoči
Molva, Vít ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Žůrek, Luděk (oponent)
Prachoví roztoči ( adaptováni na získávání potravy ze zbytků kůže, vlasů a nehtů z těla člověka zvířat kožních derivátů však rovněž ré hrají zásadní roli v výživě potravní biologii těchto prachových roztočů. této práci byly prováděny experimenty e zbytkovým růstovým médiem (SPGM), což je směs zbytků experimentální diety, svleček, mrtvých těl a exkrementů roztočů po laboratorní kultivaci roztočů. Byl připraven extrakt z SPGM a testován jako zdroj mikroorganismů pro rekolonizaci prostředí roztočů. Modelové druhy byly chovány na kontrolní dietě a dietě obohacené extraktem z tři měsíce starých kultur roztočů Houbový i bakteriální mikrobiom se mezi druhy roztočů lišil, ale přidání SPGM do diety roztočů signifikantně ovlivnilo zastoupení bakterií v profilu . Změny v spočívaly ve snížení zastoupení bakterie zatímco u bakterií rodů došlo k nárůstu jejich zastoupení u jedinců na SPGM obohacené dietě. Přidání SPGM do diety roztočů mělo za následek pokles respirace výjimkou mikrokosmu s po přidání měsíc starého SPGM. Populační růst nebyl přidáním SPGM ovlivněn, zatímco u závislý na stáří SPGM. Tato práce ukazuje, že rekolonizace prostředí roztočů mikroorganismy z SPGM ovlivňuje mikrobiom a potravní biologii prachových roztoče pouze okrajově.
|
|
|
Analýza spadu na podložky na dně včelího úlu
CHLUBNA, Marek
Bakalářská práce se zabývá metodami strojového vidění a neuronovými sítěmi za účelem detekce a spočítání výskytu kleštíka včelího na podložce vyjmuté ze dna včelího úlu. V práci je provedena rešerše klasických metod strojového vidění vybraných pro detekci objektů a konvolučních neuronových sítí, spolu s jejich implementací. Nad klasickými metodami a neuronovými sítěmi jsou provedeny experimenty, které jsou vyhodnoceny s ohledem na možnou inspiraci výsledky pro vytvoření mobilní aplikace.
|
|
|
Bakterie asociované s čmelíkem kuřím (Dermanyssus gallinae)
Molva, Vít ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Čmelík kuří (Dermanyssus gallinae) (Acari: Mesostigmata) je hematofágní parazit drůbeže, okrasných ptáků, savců i lidí. Napadení drůbeže čmelíkem kuřím má negativní vliv na snášivost vajec, příbytky na váze a i fitness jedince. Při masivním napadení může dojít až k úhynu drůbeže. Za nebezpečí pro člověka se považuje možný přenos bakterií a virů čmelíkem. Předložená práce analyzuje čmelíka jako případného vektora bakterií a reviduje výskyt jednotlivých potenciálně patogenních nebo symbiotických bakterií asociovaných se čmelíkem. Čmelík je považován za vektora následujících druhů patogenních bakterií: Salmonella spp., původce salmonelózy, výskyt byl prokázán u čmelíka hned několikrát a to jak za pomocí PCR, tak i kultivačními metodami. Spojitost Listeria monocytogenes a čmelíka je popsána jako společný výskyt nikoliv jako výskyt L. monocytogenes v čmelíkovi. Přenos Erysipelothrix rhusiopathiae byl jednou studií potvrzen, ale v jiné studii se jeho přenos nepotvrdil. Nejistý je i přenos Bartonella quintana, původce zákopové horečky. Zde existuje jedna práce, ve které se současně vyskytuje čmelík v hnízdě vrabců u podkrovního bytu a zákopová horečka u rodiny s dobrým socioekonomickým postavením žijící v tomto bytě. Přestože je čmelík považován za vektora významných patogenních bakterií, přímo prokázaný...
|
|
|
Nutritional biology of synanthropic mites (Acari: Acaridida)
Erban, Tomáš ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent) ; Šustr, Vladimír (oponent)
NÁZEV DISERTAČNÍ PRÁCE Potravní biologie synantropních roztočů (Acari: Acaridida) ABSTRAKT V minulosti bylo provedeno několik pokusů o popsání potravní biologie akaroidních roztočů, nicméně plné porozumění těmto procesům pozbývá úplnosti. Cílem této disertační práce bylo rozšířit naše znalosti týkající se trávicí fyziologie skladištních a prachových roztočů a aplikovat tyto znalosti na jejich potravní biologii. Výzkumný přístup použitý v této disertační práci zahrnuje in vitro charakterizaci enzymové aktivity v celotělních extraktech (WME) a extraktech zbytkového růstového média (SGME), vyhodnocení enzymové aktivity s ohledem na fyziologické pH střeva, enzymatické inhibiční experimenty, in vivo lokalizaci enzymových aktivit ve střevě roztočů, určení efektů výživných nebo růst inhibujících aditiv v experimentálních dietách na populační růst roztočů a určení potravních preferencí synantropních roztočů na základě vyhodnocených in vitro a in vivo analýz. pH střeva dvanácti druhů synantropních akaroidních roztočů bylo determinováno v rozmezí pH 4 až 7 a ukázalo gradient v pH z předního do zadního střeva. pH v trávicím traktu synantropních akaroidních roztočů koresponduje aktivitám proteáz, α-glukosidáz, α-amyláz a bakteriolytických enzymů. Aktivita těchto enzymů reprezentuje hlavní trávicí aktivitu v roztočích,...
|
|
| |
host ::
RSS.